Email - halova.zuzana@centrum.cz - Tam mi můžete psát dotazy, nápady, hodnocení, ...

4ever

25. ledna 2014 v 22:05 | Zuzana |  Téma týdne
Láska...
Už jen to slovo je nádherné. A co teprve ten pocit.
Když člověk pořád chodí tmavými ulicemi a potkává šťastné zamilované páry ... Ach!! Jak by chtěl taky někoho, kdo ho bude milovat!!

Myslím, že zrovna na lásku jsou dva úhly pohledu...
Ten první je právě ten samotář, který je pro okolí veselým, ale uvnitř je smutný až nešťastný. Tenhle člověk, by rád konečně potkal někoho, s kým se bude celý den jen smát. Nebude usínat sám a bude mít pocit, že je pro někoho důležitý a že je pro něj někdo důležitý. Bez ,,drahé polovičky'' si prostě čím dál víc začíná připadat méně cenný, ošklivý, hloupý, trapný, ... a podobné věci. Celé dny nedělá nic jiného než že skládá básničky, poslouchá smutné písničky, kreslí zamilované obrázky a při spánku mu společnost dělají sny o někom, koho by mohl milovat. Když pak někam jde vypadá to, jako by v sobě měl zaměřovač - okolo něho chodí spousty lidí, ale on si všimne jen páru, který se vesele směje, nad hlavou jim létají pomyslná srdce a drží se za ruce. Být samotářem je prostě strašně těžké, protože vážně není nic, co by mu nepřipomělo, že je právě tím smutným samotářem a ne tím veselým zamilovaným. Samozřejmě ale jen tehdy, když s tím nežije vědomě a dobrovolně.

Naopak ten druhý úhel pohledu...
Představte si dívku, která si začne psát s nějakým klukem. Postupně se to mezi nimi tak vyvíjí, že se začnou i scházet. A dívka se postupem toho času zamiluje. Neví na čem je, protože kluk je starší a ona pořád neví, jestli ji bude vůbec chtít a kdy mu to vůbec řekne? A jak? Nakonec po 14 denním psaní a scházení si řeknou, že spolu budou. Dívka a kluk jsou nadšení a zamilovaní až po uši. Tak se to táhne nějaký ten pátek, přibližně necelý rok. Dívka začne objevovat na klukovi to, co na něm nesnáší a bohužel to převršuje to, co na něm miluje. Začíná jí vadit to a tohle a zase tamto! A kluk to má zrovna tak. Něco jako ponorka? Oba se neustále hádají, nemají pro sebe v myšlenkách ani jedno pěkné slovo! Čím jsou spolu od začátku vztahu častěji je to horší a horší. Nevzájem se sice milují, ale nejradši by tohle ukončili, protože nemají nervy na nekončící hádky, vztek a pláč! Když se to všechno zase uklidní, dívka se baví se svojí nešťastou nezadanou kamarádkou. Nemá snad ani cenu zmiňovat, že se baví o klucích a tak nějak kompletně o vztazích. Zadaná dívka uklidňuje svojí nezadanou kamarádku, jak není o co stát. ,,Byla bych na jednu stranu radši, kdybych byla sama. Mohla bych si dělat co chci, s kým chci a jak chci. Nebyla bych na nikom závislá. Chodila bych si ven s kým bych chtěla a psala bych si s kým bych chtěla o čemkoliv. Buť ráda, že jsi sama a užívej si to, dokud můžeš!'' Tohle vypadne z dívky, která ještě před necelým rokem byla zamilovaná tak, že by nikdy nechtěla být sama. Samozřejmě, že tohle nemusí psatit u každého, ale u každého vztahu se najde nějaká ponorka. Říká se, že první měsíc je to nejhorší, ale nikdo už vám neřekne, jestli to tak opravdu je!

Co z toho vyplívá?
Samotář, který si někoho najde se pak poučí a dokud nenajde toho pravého k sobě, tak bude jenom zklamaný.

Např. já ...
Nejsem sice s přítelem ještě takovou dobu, ale vím, že navzájem na sobě nemáme rádi víc věcí, ale snažíme se je změnit. Svého přítele moc miluju a vím, že bych ho nevyměnila!!
Dost jsme si toho spou prožili a vím jistě, že ještě spoustu prožijeme.
A jak už jsem psala výš, říká se, že první měsíc vztahu je ohledně hádek nejhorší. Tak jsme to my měli taky, ale některá moje kamarádka vůbec ne. Čím to je? Nikdo to asi nikdy nevysvětlí, ale co když záleží jen na tom, jakého jste znamení, jak daleko od sebe bydlíte, jak často se výdáte, kdy jste se potkali? Je spostu otázek, na které vám nikdo neposkytne dostačující odpověď!
Můžu vám ale na závěr říct, že i když patřím na tu druhou stranu břehu, nemluvím se svými přáteli tak, jako dívky z příkladu. Někdy mám jak já tak i můj přítel chuť vztah zahodit, ale co by to potom bylo za vztah, kdyby jsme ho zahodili po jedné hádce? Jak se jinak dozvíme, že budeme moct mít rodinu, která se nerozpadne?!

Vy nezadaní...
Snažte se nevzdat, když nemůžete nikoho najít. Nebuťte smutný, vždycky se najde někdo, kdo vás bude milovat. Ať už dříve nebo později.

A vy zadaní...
Neházejte flintu do žita hned po tom, co se jednou neschodnete se svou drahou polovičkou. Snažte se spolu komunikovat a buťte tolerantní. Někdy je to opravdu dost těžké. Vy to zvládnete, ale jedině SPOLU! Usmívající se

Milujte se a množte se! Mrkající

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzka Zuzka | E-mail | Web | 25. ledna 2014 v 22:28 | Reagovat

Hezký článek, ale existuje víc druhů lidí :) Tak třeba já nejsem ani jeden z nich. Blíž jsem k samotářovi, ale se samotou dokážu žít. Dokážu se smát. Zamilovaných párů si ani moc nevšímám, a když ano, tak jim to jen přeju a na sebe nemyslím. Jasně, jsem zamilovaná a byla bych ráda, kdybych se s tím klukem začala víc vídat, atd... Ale nedělám z toho vědu. Jsem veselá až dost, někdy stačí přátelé :)

2 Zuzana Zuzana | E-mail | Web | 26. ledna 2014 v 15:41 | Reagovat

[1]: Jojo.. Děkuji. Vím, že existuje více druhů, ale kdybych psala o všech je to mooc dlouhé :) Napsala jsem ty dva základní typy :)
A je super, že to ty vidíš takhle spolujmenovkyně :D :) ;)

3 Zuzka Zuzka | E-mail | Web | 26. ledna 2014 v 16:53 | Reagovat

[2]: Ooo, stejné jméno! :D Myslela jsem si, že je celkem časté, ale musím se přiznat, že nějakou Zuzku už jsem nepotkala dost dlouho :D

4 Zuzana Zuzana | E-mail | Web | 27. ledna 2014 v 14:18 | Reagovat

:D No já znám tak 3? :D Nejdřív jsem to jméno neměla ráda, ale teď mi nevadí, protože není tak časté nebo teda já se s ním aspoň tak často nesetkávám :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama