Email - halova.zuzana@centrum.cz - Tam mi můžete psát dotazy, nápady, hodnocení, ...

Jak jsem se vydala na ONO místo

17. února 2014 v 6:24 | Zuzana
Čtvrtek! (to jest den, kdy jsem se měla připravit na svou cestu)
Vůběc se mi nikam nechce, ale na druhou stranu, zvládla to každá, tak proč ne já? Jsem přece silná holka, která všechno nějak zvládne a všechno vydrží! (Řekla jsem si, když už jsem se připravovala k odchodu).
Aby jste věděli, chystala jsem se tam, kam musí každá holka ve chvíli, kdy se jí do ruky dostane občanka! (Gynekologie)

Člověk se tak nějak bojí, na druhou stranu jsem ale byla klidná až do chvíle, než jsem vyfasovala po dlouhém čekání kabinku.
Řeknu vám, že v tu chvíli jsem si uvědomila, že je strašná škoda, že se mnou nešla třeba mamka nebo kdokoliv s mých známých, protože pak máte aspoň pocit většího klidu, nejste v tom prostě sama. Nemá vás kdo chytit za ruku a říct ,,to zvládneš'' (Jo, tak nad tímhle a dalšími prkotinami jsem přemýšlela, když jsem vstoupila do kabinky, kde byly 2 dveře. Jedny mě zvaly ven zpět do čekárny a ty druhé mě dělily jen asi 10 cm od ordinace)
Protože když jsem šla poprvé a sama, nevěděla jsem, jestli se mám převléct hned a nebo potom, to víte! Všude to chodí jinak a když vám nikdo nic neřekne nebo tam není někdo, kdo vás ujistí, že děláte správnu věc, je to prostě strašně těžký! (Tohle jsem si říkala už ve chvíli, kdy jsme stoupala po schodech k čekárně a říkala si, jak je ten život na prd a krutej)
Když tak nervózně přešlapuji v malé stísněné kabince, najednou slyším ,,pojďte si další'' V tu ránu jsem myslela, že omdlím, nejen, že jsme začala panikařit z toho, že nejsem ještě převlečená a při sundavání kalhot jsem jim málem kabinku rozbourala, ale dostala jsem takový pocit, že budu zvracet. (To se naštěstí nestalo)
Když jsem na sebe rychle natáhla sukni, otevřu dveře a chci vstoupit. Tam ale na židli seděla pořád ta stejná ženská, jako když jsem vešla do kabinky. Všechny tři (sestra, doktorka i pacientka) se na mě podívali, jako bych byla nějaká malá holka, co nedá pokoj a musí pořád otravovat. Omluvila jsem se a zalezla zpátky do kabinky! (Do teď nevím, jestli někdo volal nebo jsem z toho byla tak vynervovaná, že jsem si představila, jak mě sestřička volá dál)

Než jsem tam šla, říkala jsem si, že bych nechtěla žádnou mladou doktorku, protože (ani to neumím vysvětlit, spíš si myslím, že to bude čistě osobní, kvůli studu)

Mojí smůle ale hrálo všechno do karet, doma jsem nestíhla, doktorka byla mladá, plná čekárna (která mi nepřidávala moc na tom, že už to chci mít rychle za sebou), trapas s kabinkou a strach! Nejraši bych zůstala doma, ale když už jsem se rozhoupala! Navíc, čím dýl to budu odkládat, bude to horší. (Ulila jsem se ze školy a musím k doktorovi, to je snad mučení, které je ale dobrovolné!)

Najednou jsem uslyšela pacientku ,,'Tak děkuji a naschledanou'' V tu chvíli mi málem vylezli oči až na vršek hlavy!
Na jednu stranu KONEČNĚ jsem uslyšela ,,Dálší' ...

Na ONOM místě

,,Dobrý den'', řekal jsem svým roztřesenným hlasem. Posadila jsem se na židli a čekala, co bude dál. Protože jsem byla nová, musela se mě doktorka vyptávat na všelijaké detaily, které zapisovala do mojí karty (přišla jsem si jako když u soudu sepisují vaší výpověď)

Jen tak pro zajímavost, na co septala:

Vyskytlo se ve vaší rodině nějaké dědičné onemocnění jako je rakovina, aids a podobně?
Máte nějaké alergie?
Užíváte dlouhodobě nějaké léky?
Vaše nemoce z dětsví?
Prodělala jste v dětsví nějakou operaci?
Koučíté? -> a kolik denně?
Byl už pohlavní styk?
Bolí vás při menstruaci břicho?
Máte pravidelnou menstruaci?
Jakou antikoncepci by jste si představovala? Na co by vám měla hlavně pomoci?

Ptala se vlastně na věci, na které by se zeptal snad každý doktor, až na nějaké vyjímky. (zubař by se na tohle nikdy neptal! -_-)

Nejraději bych na všechno rychle odpověděla jen ,,Ano'' ale to bohužel nešlo. Protože jsem ale u styku odpověděla že ano, byla nutná prohlídka, která se prováděla klasickým způsobem. (Koza? = mučící nástroj) -> Tohle mě napadlo ve chvíli, kdy jsem se otočila a vyděla tu černou stoličku potaženou kůží, které někdo dal název koza (Ó, jak nápadité a vtipné)

Když jsem tedy dovyplnila mojí kartu s paní doktorkou, šla jsem se položit na křeslo (prostě jsem sebou flákla a dělejte si co chcete, ale beze mě!) Nevyšlo to! Posunula jsem se ještě kousek níž a čekala co bude.
Než jsem stačila něco podotknout, otevřela mě 2 takovými háky? Či jak to mám nazvat?
Bylo to trochu nepříjemné, ale to jen malou chvilku, spíš to zastudělo. Usmívající se
Pak mi prohmatala jednou rukou břicho, zatím co druhou ruku měla, ....
A nakonec, něco jako sono, ale ne takové, že vám s ním jezdé po břiše, ale malinko pod ním (asi tak 3 palce od pupíku dolů) Vypadá to trochu jako nějaký robertek! Ale není to příjemné jako to mužské přirození, které je živé a každá holka mu říká jak chce, ne žádný vybrouš! Tohle bylo spíš o tom, jak moc jsem uvolněná a jak moc se mi z toho chtělo prdět!! (Jestli si prdnu tak se na místě propadnu do země)

No, a to byl konec! Dostala jsem pár kapesníčků, abych se domů po lubrikantu tak neklouzala a bylo to. Počkala jsem si ještě na recept a mohla jsem jít. (Ještě to převlíkání a rychle pryč)

Myslím si, že po tom strachu, který jsem zažila ještě před tím, než jsem pod nohama měla podlahu čekárny, kabinky i ordinace jsem to zvládla. Člověk musí chápat, že to není nic jednoduchého, překonat stud, strach a stres a vydat se někam, kde vám to nebude moc příjemné, ale k zubaři jdete taky dobrovolně a v podvědomí tušíte, že to bude bolet.
Myslela jsem si, že po návštěvě gynekologa budu raději chodit k zubaři.
CHYBA!! Gynekologie je mnohem lepší a když se tam objeví někdo jako jsem byla já, myslým, že se tam i pobavíte!


Člověk si musí prostě říct, že takovejch už ten doktor/doktorka vyděl a ještě uvidí!!

!!(NE)STYDĚT SE!!

No stress!

Stay strong and don't give up!



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama