Email - halova.zuzana@centrum.cz - Tam mi můžete psát dotazy, nápady, hodnocení, ...

Květen 2014

Victor Hugo - Chrám Matky Boží v Paříži

4. května 2014 v 22:57 | Zuzana |  Čtenářský deník
Počet stran - 490
Vydavatelství - Odeon, Praha, 1978
Přeložila - Milena Tomášková
Doba a místo děje - 15.stol. v Paříži

Hl. postava - Quasimodo - Hrbatý zvoník v chrámu Matky Boží, velice hodný člověk, který je ale po fyzickcé stránce velice ošklivý.

Obsah
Děj knihy se odehrává v 15. století za vlády Ludvíka XI v Paříži. Příběh začíná při oslavě Tří králů, na jehož počest se každý rok hrají divadelní hry. Hra, kterou napsal Petr Gringoire se ale nesetkala s velkým nadšením u diváků. Proto se rozhodli pro hru Král bláznů. Tímto člověkem se s tává ten, kdo zvládne udělat nejošklivější grimasu. Pochopitelně tuto hru vyhrál Quasimodo a lidé ho nadšeně oslavovali, i když se ho za normálních okolností všichni bojí a nenávidí ho.
Petr Gringoire, autor nepovedené divadelní hry, je zklamán ze svého neúspěchu, a proto se v noci toulá po ulicích bohaté Paříže. Quasimodo chce unést krásnou Esmeraldu, čehož je Petr svědkem. Zachrání ji důstojník Phoebus. Gringore se ztratí v uličkách a zabloudí až do ulice, které se říká Dvůr divů. V této ulici žijí samí tuláci a ještě nikdo z ní nevyvázl živý. Tuláci Petra chytí a chtějí ho oběsit. Ještě před tím, ho ale upozorní na to, že pokud si ho nějaká žena bude chtít vzít za manžela, bude volný. Protože Esmeralda ví, že Petr byl svědek té nehody, chce mu pomoci, protože jí ho je líto a ujme se ho.
Za pokus o únos je Quasimodo uvězněn a mučen. Všichni se mu vysmívají a nikdo pro něj nemá kousku citu až na samotnou Esmeraldu, tedy unesenou. Přispěchá ke Quasimodovy na pranýř a na jeho prosbu o vodu mu ji opravdu podá. Protože pro Quasimoda nikdo nikdy nic takového neudělal, byl velice dojatý a neobyčejně si této služby považoval.
Dal by se říci, že Esmeraldu mají všichni rádi a většina lidí ji obdivuje až na dva lidi. První osoba je podivná bláznivá žena, která se nechala dobrovolně zavřít do díry na náměstí Gréve a tam hladoví pro svůj obrovský žal, protože jí cikáni unesli její milovanou holčičku a ona sama z tohoto činu viní právě Esmeraldu. Druhou touto osobou je kněz Frollo z katedrály Notre Dame, které ho se Esmeralda bojí, protože jí neustále pronásleduje. Frollo byl již od malička velmi vášnivý student, čtenář, filozof, ale jakmile potkal Esmeraldu, všechny jeho milované koníčky šli stranou a nemyslel již na nic jiného, než na Esmeraldu v rudých šatech, ve kterých před ním stále tančí. Kněz Frollo se zkrátka do Esmeraldy zamiluje, ale to bude mít veliké následky...
Esmeralda má však zájem o někoho úplně jiného a to na důstojníka Phobea, který se stal i jejím zachráncem. A protože zalíbení je vzájemné domluví si spolu schůzku, o které se ale dozví také kněz Frollo a chce jí překazit. Když ke schůzce dojde v jednom hostinci, kde chtějí Esmeralda a Phoebus přenocovat. Frollo se přimotá k nim do pokoje a pozoruje je. Ve chvíli, kdy mu dojde trpělivost zaútočí na důstojníka s nožem a pobodá ho. Když chce Esmeralda svému milému pomoci, celá se zašpiní krví. Mezitím kněz Frollo utíká a když najdou svědci zraněného důstojníka a u něj Esmeraldu potřísněnou krví, obviní ji.
Aby se Esmeralda doznala ke svému činu je mučena. Phobeus je sice po několika dnes opět zcela zdravý, Esmeraldě navrhnou trest smrti, protože sám pachatel Kladius Frollo na ni ukázal prstem. Frollovi samozřejmě všichni věří a tak se nakonec Esmeralda přizná k činu, který nespáchala a je odvedena k šibenici.
Quasimodo je jeden z dalších Esmeraldiných obdivovatelů a Esmeraldinu popravu nemůže dopustit. Unese ji proto do chrámu, protože tam je před inkvizicí v bezpečí. Quasimodo se o Esmeraldu stará. Zprvu se Esmeralda Quasimoda bojí, ale časem si k němu najde cestičku a stanou se přáteli. Esmeraldu chtěl několikrát napadnout kněz Frollo, tomu ale vždy Quasimodo zabránil.
Když skončí lhůta, kdy do chrámu nesmí inkvizice, chtějí Esmeraldu zachránit žebráci s Petrem Gringoirem a Klaudiem Frollem. Ale protože Quasimodo je od věčného zvonění hluchý, nedojde mu, že chtějí Esmerealdu zachránit a proto jich při bitvě mnoho zabije.
Zanedlouho potom se Esmeralda dozvídá, že poblázněná divná žena, která ji tak strašně nenávidí, je její pravá matka.
Tulákům ani Quasimodovi se nepodaří Esmeraldu ubránit před inkvizicí a Esmeralda je popravena. Quasimodovi došlo, co byl jeho nevlastní otec Klaudius Frollo. Quasimodo přišel na to, co Frollo provedl a shodil ho z chrámu.
Esmeraldino tělo bylo odneseno do Mant Fauconu, sklepení. Po roce se lidé šli do sklepení podívat. Místo jedné kostry tu našli dvě. Ta jedna patřila Esmeraldě a ta druhá Quasimodovi, který přišel dobrovolně zemřít po boku své milované Esmeraldy.

Hodnocení
Tento žánr není úplně můj nejoblíbenější, ale musím uznat, že tato kniha je čtivá, ale příliš veliká :-). Quasimodo se mi charakterem velice líbil. Je to romantický hrdina, Knize strhávám bod (9/10) za přílišné popisování celé Paříže a katedrály Notre Dame. Jinak je kniha poutavá a pro dívku je to skvělá hříčka osudu s romantickým dějem i koncem, který je ale i tragický. Trochu mi připommíná příběh Romea a Julie, ale to jen ten tragický konec. Docela jsem se do knížky začetla a Quasimoda mi bylo opravdu líto.