Email - halova.zuzana@centrum.cz - Tam mi můžete psát dotazy, nápady, hodnocení, ...

Proč se na podzim listy zbarvují?

11. října 2014 v 16:27 | Zuzana |  Kecálek

Anotace a poděkování

V mé ročníkové práci jsem se zaměřila na to, jak je možné, že se na podzim listy zbarvují na krásné pastelové barvy jako je červená, žlutá, oranžová a hnědá. Velice mě to zajímalo, a protože zadání termínu padalo skoro na podzim, hodilo se mi to ještě víc. V PowerPointu jsem se zaměřila na jednotlivé listy z různých stromů a popisovala jejich vývoj od začátku až po jejich opadnutí. Zde ve Wordu jsem samozřejmě vypracovala to samé, ale spíš jako obsáhlejší text o tom všem a o tom, co se mi vše do PowerPointu nevešlo. Začínám samozřejmě takovým stručným úvodem, proč jsem si vlastně toto téma vybrala a jak mě vlastně napadlo. Dále pokračuji už samotným textem o tom, jak je možné, že listy opadají a dále konečně, jak je možné, že na podzim mění svou barvu. Pak jsem přiřadila malý obrázek Auxinu, což je látka, díky které listí na stromě setrvá.
Na závěr tohoto stručného shrnutí, bych ráda poděkovala mému konzultantovy (učiteli), kterým byla paní učitelka Pavlína Cankařová. Moc děkuji za snahu a ochotu, při mých občasných otázkách, které jste mi ráda zodpověděla a vždy jste si vyslechla všechny mé nápady a názory na mojí ročníkovou práci.

Obsah práce

Úvodní strana
Anotace a poděkování
Obsah práce
Úvod
Proč na podzim listí opadá?
Proč se na podzim listy zbarvují?
Zhodnocení práce
Zdroje

Úvod

Před samotným vlastním textem, bych chtěla připomenout, proč jsem si práci vybrala. Narazila jsem na toto téma náhodou. Jednoho dne jsem odcházela ze školy domů, ale ne obvyklou cestou jako každý den, ale nějak mě to táhle projít se kolem autobusové zastávky, kde jsem procházela po chodníku, vedle kterého jsou stromky. Ty byly celé poseté žlutým listím, a protože foukal vítr listí, co bylo na zemi se začalo zvedat nebo nové opadávalo ze stromů a já si říkala, jak je to vlastně možné, že listí ze stromů spadne a je v krásných pastelových barvách? A protože jsem už přes měsíc věděla o tom, že máme pracovat na ročníkové práci a já si vybrala, jako svého konzultanta učitelku přírodopisu krásně mi to pasovala do sebe! A tak jsem dorazila za svým konzultantem a naštěstí jsem dostala svolení pracovat na mnou zvoleném tématu.
Doufám, se moje práce bude aspoň z menší části líbit, a že to není úplná katastrofa.
Přeji Vám příjemné počtení!
Napadlo Vás někdy něco, co ve Vás vyvolalo spoustu otázek, na které Vám ale nikdo nemohl poskytnout uspokojivou odpověď? Ano, tak to má většina lidí. Ani já nejsem vyjimkou. Jako malá jsem jako každý měla spousty otázek. A teď tomu není jinak. Možná jich už nebývá tolik, ale když se nějaká objeví, určitě to stojí za to.
Nedávno mě například napadlo, proč se vlastně stromy na podzim zbarví do krásných pastelových barev? Proč zrovna v období, které všem přijde smutné a mnoho lidí v něm propadá depresi. Proč v období mnoha dešťů, plískanic a odcházejícího teplého sluníčka?
Je to přece jen období odumírání v přírodě, kdy umlkl zpěv ptactva, jen zřídka se ozve v dáli zakrákání vrány nebo hekot hejna stěhovavých hus, které letí vstříc slunci do jižních krajin. Jen ojedinělý bzukot hmyzu či zamávání motýlích křídel přeruší lesní ticho narušované jen šustotem listí pod nohama, které se volně vznášejí vzduchem a postupně vytvářejí na zemi hebký a krásně barevný koberec

Proč listy opadají?

Tak pestrou paletu barev, kterou podzim míchá, dokáže jen s pomocí změny venkovních teplot. Dále také s probíhajícími chemickými procesy v listech. Snad ani není potřeba zdůrazňovat, že každá rostlina spotřebuje každý den velké množství vody. Voda rostlině slouží nejen jako potrava, ale i jako transportní prostředek pro přepravu látek, které se načerpají z půdy. Velkou část vody pak rostlina opět odpaří.
Na příklad středně vzrostlá lípa, která je u nás skoro na každé louce a v každém háji. Lípa za den odpaří přibližně okolo šedesáti litrů vody. Pokud je ale venku opravdu velké horko, může tento objem vody mnohonásobně zvýšit a tím dosáhnout nepředstavitelného množství a to na příklad až čtyři sta litrů vody.
Strom vodu odpařuje prostřednictvím listů. Tzv. Průduchy, což jsou drobné otvory v pokožce listu. Kořeny rostlin takto odpařenou vodu neustále nahrazují. Ale to jen do doby, než přijdou mrazy. Když mrazy nastanou, příjem vody z půdy se prakticky zastaví. Ale výpar vody pořád pokračuje. Rostlina se proto musí zbavit svého listí, jinak by uschla. Opad listí probíhá na podzim. Jde o velmi dlouhý a složitý proces, kterému většinou předchází vznik odlučovací vrstvy na bázi řapíku. Ta je tvořena několika řadami buněk. Tvorbu této vrstvy iniciuje ethylen, který si rostlina tvoří sama.
Ethylen - CH2 = CH2
Podporuje opad listů.
Auxin - Způsobuje setrvání listu na stonku.
CH2COOH

NH
Ve většině případů nakonec list opadne. Z určitých okolností může dojít ke stárnutí a dokonce i odumření listu, aniž by se list odloučil. Tak tomu je na příklad u dubu. I po odumření list dlouho neopadá. Opad listu nastane až s tvorbou nových listů na jaře.
Na druhou stranu může list opadnout, i když neprojevuje známky stárnutí.
A jak strom vlastně pozná, že je na čase shodit listí z koruny a uložit se k zimnímu spánku? Jeho hlavní nápovědou je změna teploty a délka dne. Čím je totiž den kratší, tím jasnější dostává strom signál k přechodu do zimního spánku.

A proč se listy zbarvují?

Nejprve si povíme, co je to vlastně chlorofyl. Chlorofyl je zelený pigment, který je obsažen v zelených rostlinách, sinicích a dokonce i v některých řasách.
Na podzim dochází k izolaci javorových listů od zbytku stromu. Protože jsou ochuzeny o vlhkost a živiny, nemůžou vytvořit nový chlorofyl.
Starý chlorofyl se rozpadne, a proto mizí zelená barva. Když chlorofyl začne ubývat, začíná převládat oranžové a žluté barvivo, které je sice přítomné neustále, ale chlorofyl ho maskuje. Dále se také mohou tvořit barvy červené a nachové, které vznikají díky sérii chemických reakcí, kterých se účastní cukry. Cukry se v listech tvoří, když přibývá nočního chladu.
V letních měsících je plocha listu z více než z padesáti procent zelená. List obsahuje zelené barvivo = chlorofyl.
Ke konci léta je plocha listu z více než padesát procent v odstínech žluté nebo oranžové. V tomto období se chlorofyl začíná rozkládat a postupně mizí. Listy potom stárnou. Ostatní barviva, žluté a oranžové karotenoidy, jsou vůči tomuto rozkladu odolnější. A proto začne jejich zbarvení v listu vynikat, až postupně zcela převládne.
Karotenoidy = barviva rostlin, hub, řas, mikroorganismů a živočichů.
Na podzim je plocha listu z více než padesáti procent v odstínech červené nebo purpurové. Toto zbarvení způsobují antokyany.
Antokyany = ve vodě rozpustné pigmenty.
Podzim a zima. Plocha listu je z více než padesáti procent v odstínech hnědé. Hnědé zbarvení je způsobeno kombinací tříslovin a karotenoidů v listech. Proto je hnědá barva mnohdy výslednou barvou listů.
Třísloviny = hořké látky rostlinného původu obsažené v listu.

Závěr

Na práci mi docela záleželo a snažila jsem se, aby byla aspoň trochu dobrá. Budu ráda, když se bude líbit i tomu, kdo ji bude číst. Upřímně moc nevím, co bych do závěru měla napsat, protože bych o všem mluvila minimálně dvakrát a to mi přijde zbytečné.
Snad bych na závěr jen podotkla, že ročníková práce není sice nic, z čeho bych byla na začátku úplně nadšená, ale nakonec si myslím, že to není úplně od věci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama